Článek o korupci v českém zdravotnictví Zde k přečtení

Cesta dom

31. října 2008 v 15:48 |  Postřehy
Nazdárek !

Dneska jsem zase po 14 dnech jela dom a samozřejmě vlakem. Pokud jezdíte v nějakém takovémhle dopravním prostředku, tam mi dáte za pravdu, že většinou ta cesta probíhá tak, že si každý všímá svého. A vůbec nekomunikuje s lidma. Proč by když tam nikoho neznám.

No jo jenže dneska se mi stalo, že jsem jela v kupé s jedním klučinou, který studuje chemii v Praze a pak jdním starším pánem z Moravy. A vážně jsem si pokecala. Pán byl hodně výřečný. Jediný co mi jako docela dost vadilo bylo to jeho ustavičný šahání mi na koleno ...

Někomu se může zdát tohle normální. Mě se to moc často nestává .. Vážně mě překvapilo jaký měl ten pán názor na lidi, co nevěří. Pořád nám s klučinou tvrdil, že bychom měli začít věřit, protože nám pak Bůh pomůže až budeme staří. A taky uvedl jeden důvod. Nějaká jeho známá si zlomila ruku a on tvrdí, že kdyby věřila, tak pán Bůh nedovolí, aby si ji zlomila.
Abych jako pravdu řekla, nemám nic proti lidem ať věří v co věří. Ale jelikož já sama nevěřím v nic.. nebo jako asi v něco věřím, protože to je lidskou podstatou, ale nevěřím určitě v to, co ten pán. Nemám prostě ráda, když mi někdo něco vnucuje. Ať je to politika, náboženství, přesvědčení, jídlo a nebo jen takový ty letáčky, jak se rozdávají u metra :)

Člověk musí v něco věřit. Už věří odpradávna v nějaký nadpřirozený věci. Když byste dali malé děti do pralesa a nechali je tam žít, tak aby nepřišli s naí civilizací do styku, tak by určitě začli v něco věřit. Třeba v strom, blesk. To je fuk. Myslím si, že je jedno v co věřím, ať je to nějaký Bůh a nebo v půllitr piva. Hlavní je, že mám něco,co mi dodává určitou vnitřní sílu a o co se můžu nějak opřít, když mi není dobře.

Každopádně tohle byla super cesta dom !
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama