Článek o korupci v českém zdravotnictví Zde k přečtení

Mít sebevědomí !

19. dubna 2009 v 13:14 |  Ze života mého

Někdy si říkám, jak by bylo všechno jednodušší, kdybych si trochu více věřila. Mým obvyklým zvykem je, že se spíše podceňuju a sama si to svoje už tak malé sebevědomí shazuju. A to nemluvím o mé špatné vlastnosti, že si všechno vztáhnu na sebe, takže všechna napomenutí jdou jakoby na moji hlavu. Rozhodně nejsem ten typ člověka, který zamíří mezi neznámé lidi a ani se nebojí. Já nejradši zůstávám v houfu známých lidí, kde mi takzvaně nic nehrozí. Myslím si, že sebevědomí lidé to mají v životě lehčí. Ke všemu přistupují jako by to už bylo samozřejmostí, že uspějí. A nikdy se netrápí nějakým rozhodovaním, jestli do toho jít. Jdou si tvrdě za svým cílem a prostě je nerozhodí nějaká myšlenka, jestli to třeba vůbec zvládnou.
Samozřejmě na druhou stranu já osobně moc ráda sebevědomé lidi nemám .. :) ale prostě si nemůžu pomoc a tenhle klad jim musím připsat.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nicky Nicky | E-mail | Web | 19. dubna 2009 v 15:18 | Reagovat

no tak to mám stejný názor jako ty! myslím si že taky nejsem nijak sebevědomá a někdy mě to i štve a myslím si že taková věc se dá jen tak těžko změnit...

2 Eva* Eva* | Web | 19. dubna 2009 v 16:48 | Reagovat

Zuzko, tak to jsme dvě, já se taky podceňuju a mám hrozně nízký sebevědomí.

3 Alex Alex | Web | 19. dubna 2009 v 18:12 | Reagovat

Tak já nějaké seběvědomí mám, ne že ne, ale nic moc slavného to není. Sice bych si přála to ohromné sebevědomí jako má spousta lidí v mém okolí, ale na druhou stranu jsem ráda, že ho nemám, jelikož tyhle lidi nemůžu vystát :).

4 Tomáš Tomáš | Web | 19. dubna 2009 v 18:55 | Reagovat

Přesně tohle je i můj problém. Ne že bych se neuměl vytočit, ale to je něco jiného. Zkrátka se neumím pořádně prezentovat a stát si za svým tak, jak bych měl.

5 BlackCat BlackCat | Web | 19. dubna 2009 v 19:52 | Reagovat

Výše mého sebevědomí se mění. Teď je dost nízko, ale když se mi něco povede, tak se mi zvedne. :-)

6 Alžběta Alžběta | Web | 19. dubna 2009 v 20:14 | Reagovat

Když jsem byla mladá holka, mé sebevědomí bylo v katastrofálním stavu, musím ale říct, že během let se to začalo postupně měnit a zlepšovat. Když mě přijali lidi na výšce, kterou jsem rok zkoušela dělat a stala se součástí jejich skvělé party, když jsem si pak našla práci a úspěšně dodělala jinou školu, když jsem zjistila, že jsem schopná dělat v práci opravdu hodně důležité a zodpovědné věci, ale především přispěl k tomu můj chlap, který mi dal pocit, že jsem pro něj ten nejskvělejší člověk na světě a pak děcka, když jsem zjistila, že se o ně dokážu postarat, to všechno mi sebevědomí rapidně zvedlo a spousta věcí, které mě kdysi deptaly, mi teď připadá banální a taky teď vím, že  se kvůli nim vůbec nemusím stresovat. :-)

7 zuzka zuzka | Web | 19. dubna 2009 v 20:35 | Reagovat

Tak to doufám, že to přijde taky u mě s věkem.. :) uvidíme, jak se to bude zlepšovat.. :) snad jo.. :)

8 Mlle Mlle | Web | 19. dubna 2009 v 21:12 | Reagovat

Mluvíš mi z duše, Zuzi!!!
Na druhou stranu, jak říká Alžběta, při zdolávání úspěšném zdolávání životních překážet se to jistě jen lepší... prostě to NEBÁT SE, respektive překonat se a občas do něčeho jít je jistě k něčemu dobré!

9 Enigma Enigma | Web | 20. dubna 2009 v 13:22 | Reagovat

Něco na tom asi bude. Já mám zase ten problém, že i když se dostanu do sebevětšího průseru, vždycky hledám to lepší, abych si mohla říct, že zase tak zlý to není.
Jinak právě já si věřím docela dost, někdy je to v něčem lepší, že se nenechám tolik vynervovat, jindy to taky za moc nestojí.

10 ViK ViK | 20. dubna 2009 v 16:46 | Reagovat

Tak nějak se v tom textu sám vidím. Jsem na tom hodně podobně. Přítomnost cizích lidí ve společnosti mne znervozňuje. A když je nás pohromadě povícero, už nezáleží na tom, jestli ty okolo znám nebo ne. Jsem nesvůj a uvolním se jen po požití nějakého toho alkoholu.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama