Článek o korupci v českém zdravotnictví Zde k přečtení

Medici

15. listopadu 2012 v 10:52 |  Postřehy
Poslední tři týdny jsem strávila ve vojenské nemocnici ve Střešovicích. Při výběru jsem zvolila variantu, kterou mám deset minut pěšky od koleje a moc jsem se nezamýšlela nad tím, jaký to bude mít dopad, když nebudu tři týdny s nejlepší kámoškou, s kterou jsme pěkně od prváku všechny předměty a stáže přetrpěly společně. Prostě ta vidina toho, že nebudu muset trávit něco přes hodinu denně na cestě do centra a zpět to všechno zastínila. Bohužel jsem začala svého rozhodnotí litovat ještě ten samý týden. Protože jsem tu neměla M., tak jsem trávila víc času s ostatními mediky. A teda nevím, jestli jsem divná já a nebo oni. S M. probíráme vždycky nějaká normální témata od A až po Z. Pusa se nám normálně nezastaví, prostě je pořád co řešit. Ale tihle medici nedokáží povětšinou řešit nic jiného než jen medicínu a studium, což ve mě vyvolává tak trochu pocity tísně.

Na druhou stranu si tak říkám, jaktože já nejsem tak zapálená pro tu medicínu. Matně si vzpomínám, že takhle zažraná jsem byla na začátku prváku a pak mě to nějak rychle přešlo. Jenže těhlech lidí se to zjevně stále drží, čtou články, hledají na internetu, učí se průběžně a dopředu. Někdy se mi zdá, že se učí aniž by museli. Bude ze mě pak horší doktor než oni ? Když já si chci užít poslední léta, kdy jsem studentem a ne jen sedět nad učebnicemi ? A když mě nebaví pořád dokola řešit nějaké medicínské otázky ? Když ještě nemám ani vybraný obor, který bych chtěla dělat ? Takovéhle otázky se mi poslední dobou honí hlavou často. Na jednu stranu si nemyslím, že ze mě bude horší doktor. Protože je to pak o přístupu k té práci a všechno se člověk stejně naučí až praxí, protože tahle škola ho na nic nepřipraví. Myslím si, že budu mít na co vzpomínat. Jenže pak mi tam sem tam hlodne červíček nejistoty. :o)

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Libor Libor | Web | 15. listopadu 2012 v 15:18 | Reagovat

Možná z Tebe nebude lepší doktor, ale určitě lepší a zajímavější člověk.

2 Šárka Šárka | 15. listopadu 2012 v 17:38 | Reagovat

Každý má svůj způsob života a práce.

Myslím, že podobné zážitky má asi každý (v jakémkoliv oboru), ale někdy je zajímavější umět svou činnost zařadit do širšího kontextu než se soustředit jen na to jedno.

3 Turek Turek | 16. listopadu 2012 v 13:01 | Reagovat

Nevim úplně přesně jak to popsat, ale nějak s velkou jistotou cejtim, že to je zdravý, přijít během studia o tuhle nenažranou fascinaci. Je to proces tvorby střízlivýho a zdravýho pohledu na věc. Člověk je víc než svoje profese a i když chápu, že medici v ní hledají svou vlastní cenu, svůj vlastní smysl, páč ta práce má velkou cenu a smysl, přece jen by se to nemělo tak žrát :) Člověk je víc než svoje profese a nakonec je smutný, když se zeptáš kdo to je? a jedinná odpověď je: doktor

4 Zuzka Zuzka | Web | 16. listopadu 2012 v 15:18 | Reagovat

Děkuju moc za komenty a názory. Jsem ráda, že takovýhle názor nemám jen já. :o)

Ono pak taky někteří medici a doktoři sklouznou k takové nadřazenosti. Chápu, že máme těžkou školu. Možná jednu z těch nejtěžších, ale třeba když si představím nějaké technické obory, tak tam bych si zase neškrtla vůbec já se svým šprtáním.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama