Článek o korupci v českém zdravotnictví Zde k přečtení

Walter Tevis - Zpěv Drozda

7. února 2013 v 21:26 |  Počteníčko

Zpěv Drozda je další z mých antikvariátních úlovků. Naštěstí jsem teď měla relativní klid od učení, takže jsem měla dostatek času na čtení. Jinak bych se ke čtení asi těžko dostala. Námět této knihy je hodně podobný jako u předešlé knihy, o které jsem nedávno psala článek, 451 stupňů fahrenheita.

Kniha vypráví o daleké budoucnosti, 25.století. Lidstvo postupně vymírá, protože se nerodí už žádné děti. Celou zemi řídí roboti a androidi, protože lidé se postupem času odnaučili věci řídit, ale naučili se jen si užívat. Odnaučili se také vzdělávat. Nikdo v tamní populaci neumí číst a ani psát, ba dokonce je to zakázané. Lidé se řídí pár poučkami, které jim byli vdiktovány do paměti v přípravných internátech učiteli-roboty. Poučky typu "Nenarušovat nikomu soukromí" "Neptej se - pusť to z hlavy" "Se sexem se moc nepárat". Všude je možné získat různé uklidňující léky, na které jsou automaty skoro všude. Lidé se drží od sebe dál a nikdo spolu už moc nekomunikuje. Lidé si přestali povídat.
Hlavními hrdiny jsou robot deváté generace Spofforth, který je naprogramován sloužit lidem. Při jeho zrodu mu bylo do jeho mozku implantována osobnost jednoho inženýra. A pak tu máme dvojici lidí. Profesor univerzity v Ohiu Paul Bentley jednou při prohrabování starých pornografických nahrávek, které chtěl použít pro svojí přednášku na univerzitě, vyhrabe krabici, ve které je učebnice čtení. Postupně se naučí číst a tak se stane jediným žijícím člověkem na světě, který dokáže tento dar používat. Mary Lou se s Bentleym seznámí v New Yorkské zoo. Začnou spolu žít, i když je to také podle tamních zákonů protiprávní a Bentley naučí Mary Lou číst. Žijí spolu spokojeně, dokud jednou do jejich pokoje nevkročí Spofforth a nerozdělí je....

Moc pěkně a napínavě napsaný příběh, který dokáže vtáhnout do děje. A hlavně se mi moc líbila ta myšlenka, kterou tu autor popisuje. Svým způsobem některé rysy, které lidstvo v budoucnosti má, lze pozorovat už dnes. Například co se týče rodin. V budocnosti lidé už neznají ani pojem rodina. Prostě se někomu narodili a pak je šoupli do internátu, kde je vychovávali roboti. V dnešní době, kdy je u nás vysoká rozvodovost a rodiče se málokdy rozcházejí v dobrém. Někdy dítě vychovává postupem času více tatínků za sebou a dítě v tom má pak guláš. Nemyslím si, že z takovéhleho vzoru rodiny si pak dítě veme něco dobrého a kdo ví, jak to bude vypadat až jednou bude zakládat samo rodinu.
Lidé by také měli znát svojí historii a učit se z vlasních chyb a s tím souvisí právě ta nutnost čtení a psaní, aby se mohli poučit s chyb jiných a tak dále.

Rozhodně moc zajímavé počtení, které vybízí k přemýšlení :o)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama