Článek o korupci v českém zdravotnictví Zde k přečtení

Chtít či nechtít ?

29. března 2013 v 21:58 |  Ze života mého
Já chci ! Děti to mají jednoduché. Většinou chtějí něco, co vidí v televizní reklamě. Produkt, který krásně svítí, vypadá lahodně a atraktivně nebo ho má Pepíček od vedle. Nezamýšlí se nad tím, proč to chtějí. Mnozí dospělí toto dilema také neřeší. Prostě když něco chtějí, tak si to koupí a nebo se to snaží nějak získat. Nechci tu mluvit o produktové reklamě a třeba jen velkém významu barev a jejich psychologickém účinku na nás. Červená v nás vzbuzuje chuť na jídlo. Zelená uklidňuje. Modrá vzbuzuje důvěru. A tyto barvy se nepoužívají jen do interiérů a obalů produktů, ale i do samotných log firem (viz obrázek)


Proč o tom mluvím ? Dám příklad jako obvykle z mého života. Občas mám období, kdy bych něco strašně moc chtěla. Ale protože jsem docela šetřivý člověk, tak pokud se to týká nějaké věci, tak nad tím dlouho bloumám a přemýšlím, jestli tu věc skutečně potřebuji. Většinou ji rozhodně akutně nepořebuji. Takže jak tak nad tím myslím a dumám, tak nakonec dojdu k závěru, že tu věc nepotřebuji a nakonec si ji většinou nekoupím. To mě vede k tomu, jestli existuje něco jako skutečné chtění. Protože z mé představy by to skutečné chtění muselo být nevyvratitelné. Byť by člověk nad tím dumal sebevíc. Dost často se lidem také stává, že si jdou za svým cílem, ale když toho cíle dosáhnou, tak zjistí, že třeba v tom cíli to nevypadá až tak dobře, jak si představovali. A začnou se divit, proč vlastně od začátku "chtěli". Myslím si, že třeba na začátku máme o tom, co chceme celkem jasné představy a víme, proč do toho jdeme. Ale s tím, jak se doba, po kterou "chceme", prodlužuje, tak se začnou do toho plést naše představy o budoucnosti. A ty naše představy většinou přidávají na pozitivitě toho našeho potencionálního cíle. Proto na konci můžeme být trochu vykolejení z toho, že naše představy neodpovídají realitě.

Skutečné chtění bych viděla v tom, když je člověk zamilovaný. Na očích má růžové brýle a jeho představivost jede na 200 % pozitivního režimu. V téhle fázi je to chtění asi nevyvratitelné, protože si člověk nemusí všimnout negativních vlastností svého protějšku. A pokud je vidí, tak je buď omlouvá a nebo ignoruje a věří, že časem se ten člověk určitě změní. Závidím lidem, kterým tento blud vydrží celý život a nebo si našli ten pravý protějšek. :o)

Naše představivost nás žene dopředu. Naše představy jsou to, co skutečně chceme. Kdyby člověk věděl, jak bude vypadat realita bez příkras, tak by se nikam nehnul. Auto také potřebuje motor a motor potřebuje benzín. A proto si myslím, že naše představy jsou esenciální součástí našeho života. A i když se pak nevyplní a nebo nás dovezou úplně někam jinam, tak by se na ně nemělo zanevřít a znovu se k tomu fantazírování vrátit, protože to s sebou přínáší i naději. Kyslík a voda. Představy a naděje.

To jsem se zase dostala úplně někam jinam než jsem měla na začátku na mysli. Ach jo. Kdybych někdy dokončila svojí myšlenku bez zabíhání. :o)

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Šárka Šárka | 30. března 2013 v 7:00 | Reagovat

Já v sobě pořád udržela takovou tu studentskou zdrženlivost co se týče peněz (tedy v některých ohledech a situacích). Třeba teď se mi doslova rozpadá notebook a já pořád ne a ne rozhoupat a poohlédnout se po novém.

Taky myslím, že sny a představy jsou nezbytné, ale poslední dobou si říkám, že i kvůli nim člověk může pořádně narazit :-(

2 Zuzka Zuzka | Web | 30. března 2013 v 9:20 | Reagovat

[1]: Tak snad ti ještě nějakou dobu vydrží. Horší by bylo, kdyby se úplně rozbil a nebyl by žádný notes. :)

To máš pravdu, že pak to dopadnutí na zem může být tvrdé, když se ty představy úplně nenaplní. Chvíli to bolí. Ale nemělo by to člověka odradit od dalšího pokračování.

3 pavel pavel | Web | 30. března 2013 v 14:25 | Reagovat

Bludy :D  Ale jak jsou krásné! :)
Já jsem poslední dobou už tak daleko, že se naopak věcí, které mi přirostly k srdci zbavuji.
Máš u mne odpověď.

4 Libor Libor | Web | 30. března 2013 v 20:27 | Reagovat

Aristoteles si myslel, že něco jako skutečné chtění samo o sobě existuje :-).

Nechat se něčím (někým) okouzlit je jeden z hnacích motorů životů mnoha lidí a máš pravdu, že je tomu tak  i docela dobře.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama